Текст

Hudba: I.Pánek Text: I.Pánek

     Emi          C7     B7        Emi          B7   Emi 
1. Na pařez já usednu si v lesním pološeru
                    C7    B7       Emi               B7   Emi 
   a na hajnýho vzpomenu si, jenž má hezkou dceru,
     D7            G         D7             G 
   na hajnýho Hrušku a jeho dceru - samej skvost,
     D7             G           F#               B7 
   jenže von má pušku a s puškou střeží dcery ctnost.

2. Na pařezu přemejšlím, a dá to velkou fušku,
   jak bych vyzrál na hajnýho, na hajnýho Hrušku,
   na Hrušku a jeho zbraň a křepeláka Azora,
   kterej hlídá jako saň vchod do hájovny ze dvora.

        Emi           C7          Emi           C7 
R:  A  štěká přitom na srnce, na datly i žlůvy,
     Emi         C7          Emi          C7 
   na ťuhýka na trnce, na vejry i sůvy,
     Ami          Emi             Ami         Emi 
   na chudáka vandráka von štěká ponejvíce,
     Ami           Emi           F#          B7 
   vidí ve mně pytláka, co líčí na zajíce.
     Emi                 C7      B7       Emi                 B7 
*: Vrr haf, vrr haf, sypej si to, vrr haf, vrr haf, fuj fuj fuj,
     Emi                 C7      B7       Emi           B7    Emi 
   vrr haf, vrr haf, sypej si to, padej pryč a upaluj!

3. Hruška zbystří sluch i zrak a vzkřikne:"Namouvěru,
   zas je tu ten darebák, co zprznit mi chce dceru,
   zas je tu ten chuligán, co slídí, kde je dcerka,
   jenže já se do něj dám a proženu mu perka!"

4.  A  už běží, v hubě pěnu, dělá dlouhý kroky,
   pušku k palbě připravenu, má v ní srnčí broky,
   letí, letí jeko blesk ze světnice na dvorek,
   ve vočích má divnej lesk i jeho pejsek Azorek.

R: Ten, kterej má rád štvanice na lišky i kance,
   když vypukne pranice, vždycky v ní má šance,
   on si troufne na zvíře tak, jako medvěd velký,
   a milýho trempíře chce kousnout do pr...avý ruky.

5. Vím, jak vyzrát na hajnýho, ba i na Azora:
   vyštuduju na vrchního lesů revizora,
   až přijedu na kontrolu se služební volhou,
   postavím je do pozoru, což je mojí touhou.

R: Počkej, hajnej, povím na tě, že jsi prodal jedli,
   žes' ji střelil nastojatě, a on bude zbledlý,
   "smilujou se, revizore, vždyť mám doma dceru,"
   jenže, Hruško, na tvou dceru já už dávno ... hej, beru!

Rec: Tak teda, tatínku, do smrti dobrý, ne?

*:  A  to bude asi všecko, na zdi visí puška,
   pod ní kolíbá mi děcko můj tchán - hajnej Hruška ...