Текст

 D                             A7  
Sedáváme zvečera s Madlou u buku, 
                             D  
vodím ji až za šera domů za ruku. 
                    Em  
Její otec nadlesní doma o svý Madle sní, 
 A7              D               A7             D7  
kluci říkaj: "Dej si bacha, nechoď Karle s ní." 
 
    G                D           D7  
R: Na osadě hráli na harmoniku, aby jsme se báli, 
    G         Cm     G                    Am  
   jen tak ze zvyku, dole u Kocáby, kuňkaly dvě žáby, 
    D7               G                 D             G  
   lesní ten doma běsní, že na to hajnej nestačí, 
    D7             G               D7           G  
   denně mu zaručeně v revíru někdo pytlačí. 
 
Jednou jsem se posadil s Madlou na pařez, 
sotva jsem ji pohladil, vyčmuchal nás pes. 
Hrozně jsme se ulekli, div jsme sebou nesekli, 
jen tak tak tak nadlesnímu z mušky utekli.