Текст

Cizinec

1. D Za vesnici  Bm stával,
tam kde  G dobytek se  A pas
nikdy s nikým  F# nemluvil,
nikdo  Bm neznal jeho hlas
vždy  G zůstal jenom  A7 na chvíli
a  D důstojnou měl  Bm tvář
často  G jen tak prošel  A polem,
jako  F#7 dobrý hospo Bm dář
a  G nikdo neví,  A odkud se tu  D vzal.

®:  A Byla vám to záhadná  D věc
že  G kdykoliv se  A objevil
ten  D divný cizinec Bm 
 A7 jako by nám  A tím chtěl něco  D říct

2.Když viděli ho poprvé,
držel v rukou meč a štít
prý za blázna ho měli,
ale nechali ho být
a do týdne se vojna zvedla
bůhví proč a zač
jen rychle prošla krajem,
v patách za ní křik a pláč
a nikdo neví, kde se ten muž vzal.

3.Když jednou přišlo sucho
nejhorší za sto let
on objevil se znova,
prošel ke studni a zpět
pak se v noci spustil liják,
blesky bily tam a sem
a přitom hvězdy zářily
na nebi bezmračném
a nikdo neví kde se ten déšť vzal.

4.Už dávno se tu neválčí
a úrody je dost
čas na práci i na lásku
a důvod pro vděčnost
to cizinec když před léty
se zjevil naposled
prý na tváři měl úsměv
a v ruce bílý květ
A pak už víckrát nevrátil se zpět.

5.Když mně to děda vyprávěl,
tak zrovna kvetl vřes
a já si vzpomněl na dětství,
vidím to jako dnes
Jako kluk jsem potkal lovce,
nesl přes rameno síť
pak i já svou první rybu chyt´.

6.A pak jsem jednou za bratrem
až do Dublinu jel
já na nedělní mši s ním
tehdy do kostela šel
Tam na zdi visel obraz,
měl už oprýskaný rám
ten muž co se z něj díval,
to byl svatý Patrik sám
a já najednou věděl, že ho znám.

C:A já najednou věděl, že ho znám.